Město Mohelnice - Oficiální stránky města

Městský úřad Mohelnice

odbor obecní živnostenský úřad

Centrální registrační místo pro podnikatele

FORMULÁŘE CENTRÁLNÍHO REGISTRAČNÍHO MÍSTA PRO PODNIKATELE

ZÁKLADNÍ INFORMACE PRO PODNIKATELE

FÚ, ÚP, OSSZ, ZP

Městský úřad Mohelnice  -  odbor obecní živnostenský úřad

 

Sídlo

U Brány  916/2, 789 85 MOHELNICE

Telefon

583 452 151,  583 452 198, 583 452 186, 583 452 190

Úřední hodiny

Pondělí               8.00 – 11.30,  12.00 – 17.00

Středa                 8.00 – 11.30,  12.00 – 17.00

Pátek                  8.00 – 11.30,

 

Registraci provádí kancelář č. 315 - tel. 583452186

Kontrolní úsek – kancelář    č. 308 - tel. 583452190

                                                         

           

Finanční úřad                                               

Bezručova 2068/9, 789 01 Zábřeh

telefon: 583 494 111

Úřední hodiny :                

Pondělí            8.00  -  17.00

Středa              8.00  -  17.00

Úřad práce

 Olomoucká  83,   789 85  Mohelnice

Telefon:    583 433 816

Úřední hodiny :     

Pondělí     8.00 - 17:00  

Úterý        8.00 - 13.00

Středa      8.00 - 17.00

Čtvrtek     8.00 - 13:00

Pátek       8.00 - 13.00

               

Okresní správa sociálního zabezpečení

 17. listopadu 556/19, 787 01 Šumperk

telefon: 583 302 111

Úřední hodiny :               

Pondělí         8.00 – 17.00

Úterý            8.00 – 16.00

Středa          8.00 – 17.00

Čtvrtek         8.00 – 14.00

Pátek            8:00 - 13:00

 

 

INFORMACE JSOU ZPRACOVÁNY Z PODKLADŮ  FÚ, ÚP, OSSZ a VZP

PODÁNÍ PRO FÚ, ÚP, OSSZ A ZP JE MOŽNÉ PROVÉST PŘÍMO NA TĚCHTO ÚŘADECH

ZÁKLADNÍ  INFORMACE  PRO  PODNIKATELE

 

Plnění oznamovací povinnosti podnikatelů vůči finančnímu úřadu

Nejdůležitější právní předpisy upravující povinnosti podnikatele vůči finančnímu úřadu :

-            zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP)

-            zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen ZDPH)

Územní finanční orgány jsou správní úřady, které vykonávají správu daní podle zvláštního právního předpisu; tímto základním předpisem je výše uvedený ZSDP, který definuje daňové řízení a upravuje postup při jeho vedení. Jedním z typů daňových řízení je tzv. přípravné řízení, které se týká registrace daňových subjektů a je upraveno především v § 33 ZSDP.

Registrační řízení je zahájeno dnem, kdy podání daňového subjektu (přihláška k registraci) došlo místně příslušnému správci daně. V registračním řízení daňový subjekt sděluje své plné jméno nebo název, bydliště, místo podnikání nebo sídlo, rodné číslo, identifikační číslo, jakož i údaje osvědčující povolení nebo oprávnění. Jde-li o právnickou osobu (PO) nebo fyzickou osobu (FO), která je podnikatelským subjektem, též čísla účtů u bank a spořitelních a úvěrních družstev,  na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Dále uvede údaje potřebné k určení místní příslušnosti správce daně, druhu daňových povinností, které u ní přicházejí v úvahu, a své organizační jednotky. Právnická osoba uvede též svůj statutární orgán a případně osoby, které jsou kromě tohoto orgánu za ni v daňových věcech oprávněny jednat.

Jde-li o daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v cizině, uvede vždy svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. Právnická osoba se sídlem v cizině, která nemá přiděleno identifikační číslo, je povinna si vyžádat toto číslo u příslušného orgánu.

Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení.

Daňové identifikační číslo obsahuje kód "CZ" a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor. Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zvláštní zákon, a u právnické osoby identifikační číslo. Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí správce daně vlastní identifikátor.

Daňový subjekt (dle ZSDP § 6/1) - poplatník, plátce daně a právní nástupce FO či PO, která je jako DS vymezena zákonem..

Poplatník (dle ZSDP § 6/2) - osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (daně z příjmů, z nemovitosti, silniční).

Plátce daně (dle ZSDP § 6/3) - osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (typicky DPH, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, apod.)

Má-li plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků organizační jednotku, kde dochází k vybírání nebo srážení daně nebo záloh na ni a kde jsou k tomu uloženy potřebné doklady, je tato organizační jednotka plátcovou pokladnou. Místně příslušným správcem daně plátcovy pokladny je finanční úřad v místě plátcovy pokladny. Plátcova pokladna má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Majetková odpovědnost plátce za jeho pokladny tím zůstává nedotčena. (ZSDP § 4/9).

Osoba povinná k dani je (pro účely ZDPH) fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. (§ 5/1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů - ZDPH).

Ekonomickou činností se pro účely ZDPH rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně (§ 5/2 ZDPH).

Osobou identifikovanou k dani (OID) je (pro účely ZDPH):

·          právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, včetně veřejnoprávního subjektu, a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, nebo osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizuje zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000,- Kč … (§ 96/1 ZDPH)

·          osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, pokud jsou jí poskytovány služby podle § 10/7 ZDPH osobou registrovanou k dani v jiném členském státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani (§ 96/2 ZDPH)

·          osobou identifikovanou k dani je vždy PO, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, včetně veřejnoprávního subjektu nebo osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je jí zasíláno zboží, které je předmětem spotřební daně (§ 96/3 ZDPH).

Registrační povinnost (kdo je povinen se registrovat a lhůty)

·          Poplatník, který obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti je povinen do třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (ZSDP § 33/1).

·          Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat (ZSDP § 33/4).

·          Fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu a silniční motorové vozidlo, resp. jejich přípojná vozidla jsou používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu (§ 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční). Nový poplatník má (dle § 16/4) vůči správci daně registrační povinnost ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10/1 - poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince.

Kdo se nemusí registrovat

·          daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani.

·          poplatníci, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 33/5 ZSDP).

Hlášení změn v registraci

Dojde-li ke změnám skutečností uvedených v odstavcích 1 a 6 § 33 ZSDP, zejména zanikne-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly (§ 33/7 ZSDP).

Ustálená praxe v přílohách do registračního spisu:

Fyzická osoba (FO): • originál plné moci • originál plné moci zástupce pro doručování • smlouvy s peněžním ústavem • smlouvy o sdružení

Právnická osoba (PO): • originál plné moci • originál plné moci zástupce pro doručování • pravomocné usnesení o zápisu do OR • společenská smlouva nebo zakládací listina • smlouvy s peněžním ústavem

Kdo se může registrovat - v podstatě jediné dobrovolné registrace jsou:

·          registrace k DPH (§ 95/7 ZDPH), když povinná osoba nepřekročí obrat 1 000 000,- Kč

- může podat přihlášku kdykoliv a

… stává se plátcem ode dne účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci

·          registrace k DPH OID (§ 97/4 ZDPH), kdy mohou zmíněné OID podat přihlášku k přidělení DIČ i když pořízené zboží nepřekročí částku 326 000,- Kč, osobou identifikovanou k dani musí však zůstat alespoň dva následující po sobě jdoucí roky.

Registrace k DPH - Osoba povinná k dani:

·          Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000,- Kč, je povinna podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit (§ 95/1 ZDPH).

… se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci (§ 94/1 ZDPH).

·          Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení, nebo jiné obdobné smlouvy, jejichž individuální obrat nepřekročí částku 1 000 000,- Kč, ale celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo překročí tuto částku, jsou povinny podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročily stanovený limit (§ 95/2 ZDPH).

… se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci.

·          Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s jiným plátcem DPH je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději ke dni uzavření této smlouvy (§ 95/2 ZDPH)

… se stává plátcem dnem uzavření této smlouvy.

·          Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinny podat přihlášku k registraci nejpozději k datu účinnosti uvedenému na osvědčení o registraci účastníka, který je registrován jako plátce nejdříve (§ 95/2 ZDPH).

… se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci účastníka, který se zaregistroval jako plátce nejdříve.

Současně s přihláškou k registraci předloží jednotliví účastníci správci daně písemnou smlouvu o sdružení a sdělí jméno určeného účastníka sdružení, který povede daňovou evidenci za sdružení (§ 95/2 ZDPH).

·          Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, na které při přeměně společnosti nebo družstva přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, jsou povinny podat přihlášku k registraci do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku (§ 95/4 ZDPH)

… se stávají plátci dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku (§ 94/4 ZDPH).

·          Osoba povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnosti, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne úmrtí plátce, pokud při zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce nepostupovala podle § 74/5 ZDPH (Při zrušení registrace je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně z obchodního majetku evidovaného, nebo který měl být evidován, ke dni zrušení registrace, pokud u tohoto majetku nebo jeho části uplatnil odpočet daně)

… se stává plátcem ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce (§ 94/5 ZDPH).

Registrace k DPH  - Osoba identifikovaná k dani (OID)

·          dle § 97/1 ZDPH je povinna podat přihlášku k přidělení DIČ, a to nejpozději do dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročila 326 000,- Kč :                      …se stává OID dnem překročení …

·          dle § 97/2 ZDPH je povinna podat přihlášku k přidělení DIČ … nejpozději do dne, kdy jí byla poskytnuta služba :

        …se stává OID dnem poskytnutí služby

·          dle § 97/3 ZDPH je povinna podat přihlášku k přidělení DIČ … nejpozději do dne prvního dodání uvedeného zboží : 

         …se stává OID dnem dodání zboží

 Plnění oznamovací povinnosti podnikatelů vůči úřadu práce

Nejdůležitější právní předpisy upravující povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadům práce

-   zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Oznamovací povinnost zaměstnavatelů ohledně volných pracovních míst

Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen  oznámit do 10 kalendářních dnů  příslušnému úřadu práce (podle místa výkonu zaměstnání) volná pracovní místa a jejich charakteristiku, to je zejména druh a místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro její výkon, informace o pracovních a mzdových podmínkách apod. a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.  

V případě, že  zaměstnavatel získá nového zaměstnance sám do 10 kalendářních dnů od uvolnění pracovního místa, nejedná se o volné pracovní místo, protože vybraný zaměstnanec na toto pracovní místo nastoupí buď ihned nebo v nejbližším možném termínu. Také pracovní místa, která jsou obsazována volbou nebo jmenováním není třeba oznamovat na úřadu práce. Zákon o zaměstnanosti nezakazuje, aby zaměstnavatel informoval příslušný úřad práce o volných pracovních místech a současně si podal inzerát, případně si může podat inzerát a následně na to ve stanovené lhůtě 10 kalendářních dnů splnit svou informační povinnost vůči úřadu práce.

 

Plnění oznamovací povinnosti podnikatelů vůči okresní správě sociálního zabezpečení

Nejdůležitější právní předpisy upravující povinnosti podnikatelů vůči okresní správě sociálního zabezpečení :

-          zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

-          zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

-          zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

-      zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

 Osobou samostatně výdělečně činnou je osoba, která:

a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost;

b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Upravuje - ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění.

Výkon samostatné výdělečné činnosti je:

a) podnikání v zemědělství;

b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona;

c) činnost společníka v.o.s. nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro  tuto společnost;

d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů –   soustavnost;

e) výkon činnosti podle zvláštních předpisů;

f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) – soustavnost.

Upravuje - ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění.

Vedlejší samostatná výdělečná činnost je:

a) výkon zaměstnání + dosažení příjmu alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy  zaměstnance;

b) nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo přiznání starobního důchodu;

c) nárok na rodičovský příspěvek nebo na příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu;

d) výkon vojenské služby v ozbrojených silách České republiky nebo civilní služby;

e) nezaopatřené dítě podle ustanovení § 20 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb.,   v platném znění;

f) vazba nebo výkon trestu odnětí svobody déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí.

Upravuje - ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění.

Účast na důchodovém pojištění

OSVČ - hlavní činnost - vždy je účastna důchodového pojištění

OSVČ - vedlejší činnost - závisí na:

• dosažení příjmu

• přihlášce k účasti

Poznámka

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou  výdělečnou  činnost má možnost přihlásit se  dobrovolně k účasti  na důchodovém pojištění. Pokud tak učiní, je povinna platit pojistné na důchodové pojištění, alespoň v minimální předepsané výši, a to i v případě, kdy její příjmy nedosahují zákonem stanovené výše pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění.

Povinná  účast na  důchodovém  pojištění OSVČ  vykonávající vedlejší činnost vzniká  v případě,  že její příjmy po odpočtu vynaložených výdajů dosáhnou   v kalendářním   roce alespoň   rozhodné částky,   která pro rok   2006 činí 45 200,- Kč.   Tato částka se snižuje o 3 767,- Kč  za   každý kalendářní měsíc, ve kterém po celý měsíc nebyla vykonávána   samostatná  výdělečná činnost, nebo za každý kalendářní měsíc,  ve   kterém měla OSVČ   vykonávající   vedlejší   činnost po celý   kalendářní měsíc nárok   na nemocenské   nebo  peněžitou pomoc v  mateřství z  nemocenského pojištění OSVČ. Minimální  výše vyměřovacího základu,   ze kterého   se ve výši 29,6% platí pojistné na důchodové pojištění,  činí součin částky 1 884,- Kč a počtu kalendářních měsíců,  ve kterých byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána.

Přihláška je závazná a nelze ji vzít zpět. OSVČ je na základě této přihlášky účastna důchodového pojištění v kalendářním roce po dobu po kterou vykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Doporučujeme nevyplňovat.

Placení záloh

Upravuje - § 13a zákona. č. 589/1992 Sb.

OSVČ vykonávající hlavní činnost je povinna platit zálohy ode dne zahájení činnosti.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost není povinna při zahájení  činnosti platit zálohy   na pojistné, pokud spolu s oznámením o zahájení činnosti zároveň doloží důvod pro výkon vedlejší činnosti.

K oznámení a doložení důvodu pro výkon vedlejší činnosti se z hlediska placení záloh na pojistné přihlíží od kalendářního měsíce, ve kterém byla tato skutečnost doložena.

Účast na nemocenském pojištění

• je dobrovolná

• podání přihlášky

• placení pojistného

- dnem přihlášení do budoucna

- do 8 dnů po zahájení činnosti i zpětně

Upravuje - ustanovení § 145b odst.1, 2 zákona č. 100/1988 Sb., v platném znění.

Výše minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské

pojištění pro rok 2006

OSVČ - hlavní činnost DP = 1 394,- Kč          NP = 208,- Kč

OSVČ - vedlejší činnost DP =  558,- Kč          NP =   83,- Kč

Upravuje - ustanovení § 14 odst.6, 14c zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění.

Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění (příp. pojistné na nemoc. pojištění)

-          od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce

Povinnosti OSVČ při zahájení činnosti

- oznámení  -  zálohy na důchodové pojištění

                        hlavní - ano, vedlejší - ne (pokud doloží důvod pro výkon vedlejší činnosti)

- přihláška k důchodovému pojištění (vedlejší OSVČ) - znamená povinnou účast na  důchodovém pojištění a tím i placení pojistného a záloh na  pojistné,

- přihláška k nemocenskému pojištění (hlavní i vedlejší OSVČ).

Upravuje - ustanovení § 48 odst.1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění.

Komentář k bodu (kolonce) 10 zvl. části JRF, kterou vyplňuje spolupracující osoba

Plnit oznamovací povinnosti při zahájení podnikání na CRM je umožněno i OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, avšak jen v případě, že je zde plní osoba samostatně výdělečně činná, se   kterou je spolupráce vykonávána, tj. osoba,  které byl vydán platný živnostenský list či koncese.

Tato spolupracující OSVČ bude vyplňovat samostatný tiskopis oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (může uplatňovat a dokládat důvod pro výkon vedlejší činnosti), ve kterém v bodě 10 uvede údaje o osobě, se kterou je spolupráce vykonávána.

Pro informaci se uvádí, že osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti se považuje za OSVČ, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (viz § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.).

Skutečnost,  zda se jedná o OSVČ spolupracující či nikoli, nebude CRM posuzovat.

 

Plnění oznamovací povinnosti podnikatelů vůči zdravotní pojišťovně

Nejdůležitější právní předpisy upravující povinnosti podnikatele vůči zdravotní pojišťovně :

-          48/1997 Sb.  o veřejném zdravotním pojištění

-          592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

         Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně (u které je zdravotně pojištěn) zahájení a ukončení SVČ do 8mi dnů.  Získání  živnostenského oprávnění není tedy povinen zdravotní pojišťovně oznamovat, oznamuje až zahájení činnosti.

      Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh a doplatku. Zálohy se platí měsíčně. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce na který se platí do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ hradí v prvním roce zálohy vypočtené z minimálního vyměřovacího základu. Pokud za OSVČ , která zahajuje činnost, je plátcem i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce platit zálohy na pojistné. OSVČ, která je současně zaměstnancem a SVČ není hlavním zdrojem příjmů není povinna platit zálohy na pojistné (v prvním roce ani v dalších letech). Pojistné zaplatí do 8mi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. OSVČ je povinna do osmi dnů po podání daňového přiznání předložit zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.  Z přehledu vyplyne celková výše pojistného za uplynulý rok a výše měsíčních záloh na další období. Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného doplatí OSVČ rovněž  do osmi dnů po podání daňového přiznání. V druhém roce platí OSVČ zálohy , které vyplynuly z přehledu. Je však povinna dodržet výši zálohy vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pro OSVČ, za které je plátcem i stát toto ustanovení neplatí.

Zálohy i pojistné je možno hradit :

-          převodem z bankovního účtu na účet VZP

-          poštovní poukázkou

-          v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny

Variabilním symbolem pro platbu je číslo pojištěnce (zpravidla rodné číslo).

V současné době činí pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu 1272  Kč / měsíc.